Označník zastávky

Pražské UX peklo aneb „zhorši, co můžeš“

Označníky pražské hromadné dopravy začíná zaplavovat nový mor. Ne, není to ta náhrobkově černá barva, která už se také někde objevuje. Tentokrát se to týká jiné části označníku.

Vždycky jsem chválil horní část označníků na pražských zastávkách (někdy přezdívaný jako „čočky“) pro přehlednost a srozumitelnost. Naopak jsem kritizoval, že Středočeský kraj na nových označnících (zaváděných v rámci integrace do PID) začal používat u názvů zastávek bílé písmo na červeném podkladu, které po čase krásně vyblednou a stanou se nečitelnými.

Bohužel někdo usoudil, že se to dá vylepšit … a tak se to skutečně „vylepšilo“. Ovšem dělali to odborníci a ještě s využitím veřejné odezvy na různé testovací návrhy, tak to přece musí být dobré, ne? No, posuďte sami. Za jediné dobré považuji, že se tam nově uvádí označení nástupiště, které se často hodí. To ostatní je podle mě jen změna k horšímu:

  • Méně čitelný název zastávky. Původně byl verzálkami (velkými písmeny) a vodorovně vycentrovaný. Nově je psaný minuskami (malými písmeny), zarovnaný vlevo a zalomený tak, aby se vpravo vešlo označení nástupiště. Celé je to méně zřetelné a působí to amatérsky.
  • Menší čísla linek. Oproti dřívějšku jsou výrazně zmenšena, nově navíc postrádají barevné rozlišení městských a regionálních linek (to asi není podstatné, hlavně se zaváděním nástupu všemi dveřmi). Jsou tam čitelná na kratší vzdálenost než dřív.
  • Nevýrazné označení nočních linek. Dřívější inverzní vyobrazení (bílé písmo na modrém nebo černém podkladu) je pryč, nově je u nočních linek jen malý měsíček. Opět je to méně zřetelné, hlavně z větší vzdálenosti.
  • Všeobecné plýtvání prostorem. Se zmenšení velikosti prakticky všeho přibyl zbytečný volný prostor. Označník na fotce je na tom ještě dobře, jiné jsou horší.

Původně tento označník vypadal takhle. Podle mě to bylo podstatně lepší. Občas mi přijde, že se úplně překopávají věci, které jsou dobré nebo potřebují jen drobné vylepšení – přestože by bylo lepší příslušné úsilí věnovat raději tomu, co dobré není. A že je takových věcí víc než dost.